KAPAVKA

GONOKOKOVÉ INFEKCE

1. Původce - agens

Původcem onemocnění je Gram-negativní diplokok Neisseria gononhoeae, gonokok. V lidském organismu se gonokok nachází intracelulárně, je velmi citlivý na zevní prostředí a mimo lidský organismus velmi rychle hyne. Gonokoky jsou antigenně velmi heterogenní a není jednotný přístup k jejich klasifikaci. Existují různá klasifikační schémata na základě růstových nároků, antigenních vlastností a citlivosti na antibiotika. Po celém světě jsou rozšířeny gonokoky rezistentní na penicilin a tetracyklin.

2. Klinický obraz a diagnostika infekce

Gonokoková infekce je sexuálně přenosné bakteriální onemocnění s odlišným průběhem u mužů a žen.

U mužů dochází k hnisavému výtoku z urethry a k dysurickým potížím za 2-7 dnů po expozici infekci. Onemocnění může přejít do chronických forem. Rovněž se může vyskytovat asymptomatické urethrální nosičství.

U žen se za několik dnů po expozici infekci objevuje počáteční urethritida nebo cervicitida, jejichž příznaky mohou být velmi mírné a přehlédnutelné. Častá je asymptomatická endocervikální infekce. U 20 % žen dochází k uterinni invazi s příznaky endometritidy, salpingitidy nebo pelvické peritonitidy. Mohou následovat komplikace vedoucí k neplodnosti či ektopické graviditě.

U žen a homosexuálních mužů se může vyskytovat faryngeální a anorektální infekce (bezpříznaková či s příznaky svědění, výtoku).

U infikovaných novorozenců (vzácně u dospělých) dochází ke gonokokové konjunktivitidě, která může způsobit slepotu, pokud není rychle a správně léčena. Až u 1 % infikovaných vzniká septikemie vedoucí k artritidě, kožním lézím a vzácně meningitidě či endokarditidě. Úmrtí na gonokokové infekce jsou vzácná, s výjimkou nemocných s endokarditidou.

Laboratorní diagnóza je nezbytná k určení etiologie onemocnění. Nejvýznamnější místo v určení etiologie zaujímá kultivace a následná identifikace Neisseria gonorrhoeae, včetně určení citlivosti na antibiotika. Vzhledem k vysoké citlivosti gonokoka na zevní prostředí je nutné zajistit pro kultivaci optimální podmínky k zabránění falešně negativních výsledků (rychlá inokulace na specifická a selektivní kultivační média, používání transportních souprav pro dopravu odebraného materiálu do mikrobiologické laboratoře, odběr na kultivační vyšetření před započetím antibiotické terapie).

Pro detekci Neisseria gonorrhoeae je k dispozici i bezkultivační průkaz pomocí ko-aglutinace, nejnověji jsou zaváděny metody PCR. Rovněž mikroskopický průkaz je pro etiologickou diagnózu důležitý.

3. Výskyt

Gonokokové infekce se vyskytují po celém světě, u obou pohlaví, zejména u sexuálně aktivních adolescentů a mladých dospělých. Prevalence je nejvyšší v komunitách s nižší socioekonomickou úrovní. V některých vyspělých zemích došlo k poklesu počtu onemocnění během posledních 20 let, nicméně znepokojujícím zůstává celosvětové rozšíření všech typů rezistence (na penicilin, tetracyklin, chromosomálně přenášená).

V České republice byla v roce 1990 hlášena incidence 61/100 000 obyv. V posledních 3 letech dochází k jejímu prudkému poklesu (v r.1995 -19,7/100 000), což jistě neodpovídá skutečnosti.

4. Zdroj - rezervoár

Pouze člověk.

5. Cesta přenosu

6. Inkubační doba

Inkubační doba je krátká. 2-4 dny.

7. Období nakažlivosti

Období nakažlivosti může být dlouhé, zejména u bezpříznakových nemocných. Po zahájení terapie účinnými antibiotiky nakažlivost končí během 24 - 48 hodin.

8. Vnímavost

Vnímavost k onemocnění je všeobecná. Byly prokázány humorální a sekretorické protilátky, avšak gonokoky sou antigenně velmi heterogenní a reinfekce jsou běžné. Ženy užívající nitroděložní kontraceptiva jsou ve vyšším riziku salpingitidy během prvních 3 měsíců po zavedení, osoby s deficiencí složek komplementu jsou vnímavé ke vzniku bakteriemie.

9. Principy terapie

Kromě symptomatické terapie je nutná cílená terapie účinným antihiotikem (na základě určení citlivosti izolovaného gonokoka na antibiotika). Vzhledem k vysokému výskytu penicilin-rezistentních gonokoků jsou k účinné terapii doporučovány cefalosporiny.

10. Epidemiologická opatření

  1. preventivní
  1. represivní