VIROVÁ HEPATITIDA C
l. Původce - agens
Virus hepatitidy C (HCV), RNA virus z čeledi Flaviviridae, rod Hepacavirus. Byla popsána řada typů a subtypů, jejich klinický a epidemiologický význam je objasňován.
2. Klinický obraz a diagnostika infekce
Pokud dojde ke klinicky symptomatickému onemocnění, je
vyznačena anorexie, neurčité žaludeční potíže, nauzea,
zvracení, ikterus se vyvíjí méně často než u hepatitidy B,
průběh nemoci je většinou lehký. Vzácně se vyvíjí
fulminantní forma hepatitidy s fatálním koncem. U 75 %
infikovaných probíhá onemocnění inaparentně.
Závažný je vznik chronické infekce se stálým nebo
kolísavým zvýšením hladin jaterních enzymů. Postihuje
přes 70 % infikovaných, u 30-60 % z nich se může vyvinout
chronická aktivní hepatitida, u 5-20 % pacientů se objeví
cirhóza. Je popsána spojitost infekce HCV se vznikem
hepatocelulárního karcinomu.
Sérologická diagnostika spočívá ve stanovení anti
- HCV protilátek imunoenzymatickými testy (ELISA), nejlépe
třetí generace. Protilátky se mohou objevit až 6 měsíců po
infekci, průměrně 12 týdnů. K ověření pozitivity
protilátek se používá konfirmačních testů (např. RIBA),
popř. se prokazuje virémie HCV detekcí DNA pomocí PCR.
3. Výskyt
Po celém světě. Relativně vysoká incidence infekce HCV je v Japonsku, na Středním Východě, v Africe, jižní Evropě. Před vyšetřováním dárců krve na přítomnost anti-HCV protilátek byl HCV nejčastější příčinou potransfuzních hepatitid. V České republice je ročně hlášeno 150-200 případů akutních VHC, u dárců krve je prevalence anti-HCV protilátek okolo 0,5%. Vyšší prevalence je např. u i. v. narkomanů, hemofiliků, hemodialyzovaných.
4. Zdroj - rezervoár
Člověk, experimentálně byl infikován šimpanz.
5. Cesta přenosu
Parenterální. Ojediněle je popisován vertikální přenos, přenos v rodinách a přenos sexuální.
6. Inkubační doba
Od 2 týdnů do 6 měsíců, nejčastěji 6-9 týdnů.
7. Období nakažlivosti
Jeden i více týdnů před začátkem onemocnění, dlouhodobé u viremických chronických infekcí.
8. Vnímavost
Všeobecná. K reinfekci dochází i v přítomnosti protilátek.
9. Principy terapie
Symptomatická terapie, u chronických infekcí alfa-interferon, případně v kombinaci s antivirovými preparáty.
10. Epidemiologická opatření