GIARDIÁZA

1. Původce - agens

Giardia lamblia (G. intestinalis, G. duodenalis) náležející mezi protozoa.

2. Klinický obraz a diagnostika infekce

Postižení tenkého střeva, zejména jeho horní části, často asymptomatické. Při manifestní formě se projevuje různými střevními příznaky, jako jsou průjmy, přítomnost tuku ve stolici, abdominální křeče, plynatost, únava a hubnutí. U pacientů s výraznými potížemi jsou při rtg vyšetření často nalezeny příznaky zánětu duodena a jejuna. Průjem může přetrvávat i několik let, může být akutní i chronický, trvalý i občasný. Stolice je řídká nebo vodnatá, často obsahuje hlen, nikdy krev, někdy se střídá průjem se zácpou.
Etiologická diagnóza je založena na vyšetření stolice nebo duodenální tekutiny na přítomnost cyst nebo trofozoitů, přičemž teprve třikrat získané negativní nálezy jsou hodnoceny jako negativní výsledek. Nejasné výsledky mohou být ověřeny vyšetřením bioptického vzorku sliznice tenkého střeva. Protože giardiová infekce bývá obvykle asymptomatická, nemusí nález G. lamblia ve stolici či v duodenální tekutině vždy znamenat, že toto agens skutečně vyvolalo přítomné klinické příznaky.
V současné době jsou již vyráběny komerční testy k detekci antigenu ve stolici.

3. Výskyt

Infekce se vyskytuje na celém světě, postiženy jsou zejména děti. Prevalence infekce je vyšší v oblastech s nízkou úrovní hygieny a v dětských kolektivních zařízeních, zejména pro děti předškolního věku. Prevalence pozitivních nálezů ve stolici se v různých oblastech a různých věkových skupinách pohybuje mezi 1-30 % .Jsou známy poměrně rozsáhlé epidemie vodního původu, kdy postižené osoby pily upravovanou, ale nefiltrovanou vodu. Popsány jsou i menší epidemie s přenosem infekčního agens potravou a epidemie s kontaktním přenosem v dětských zařízeních.
V České republice bylo v roce 1983 hlášeno celkem 3502 onemocnění giardiázou. V následných letech měl výskyt onemocnění trvale klesající trend až po 663 případů v roce 1995. Po celé toto období tvořily nejpostiženější skupinu děti ve věku 5-9 let (1983: 1264 případů, 1995: 185 případů), na druhém místě byly děti ve věku 1-4 let (1983: 904 případů, 1995: 129 případů) a na třetím děti ve věku 10-14 let (1983: 535 případů, 1995: 129 případů). Z osob v dospělém věku byli vždy nejvíce postiženi jedinci ve věku 25-34 let, pravděpodobně rodiče postižených dětí.

4. Zdroj - rezervoár

Zdrojem nákazy je člověk. Předpokládá se i možnost přenosu z bobra i jiných divokých či domácích zvířat.

5. Cesta přenosu

Základní cestou přenosu je přenos od člověka k člověku, při kterém se cysty ze stolice infikovaného jedince dostanou přes znečistěné ruce, nebo znečišťené předměty do úst další osoby. V přenosu se mohou uplatnit i mouchy. Uskutečňuje se nejčastěji v kolektivních zařízeních pro děti, hlavně předškolního věku. Dochází i k lokalizovaným epidemiím vodního původu při pití fekálně kontaminované vody a méně často i k epidemiím s přenosem fekálně kontaminovanou potravou. Koncentrace chloru, užívané při úpravě vody, nejsou dostatečné k inaktivaci giardiových cyst, zvlaště je-li voda studená. Účinnou úpravou je proto pouze filtrace. Byla popsána i nákaza při homosexuálním pohlavním styku.

6. Inkubační doba

Obvykle 3-25 dní i déle, nejčastěji mezi 7-10 dny.

7. Období nakažlivosti

Po celou dobu infekce, často i po řadu měsíců.

8. Vnímavost

Prevalence asymptomatického nosičství je vysoká. Infekce se často zhojí sama. U nemocných AIDS může mít závažný průběh.

9. Principy terapie

Při specifické terapii je lékem volby Metronidazol jak u dospělých, tak v příslušně nižších dávkách u dětí. Rezistence k podanému léku a relapsy se mohou objevit u kteréhokoliv užitého léku.

10. Epidemiologická opatření

1. preventivní
   • poučení členů rodiny, odpovědných pracovníků a chovanců kolektivních zařízení, zejména personálu předškolních kolektivních zařízení, o dodržování zásad osobní a obecné hygieny a o nutnosti mytí rukou před zacházením s potravinami, před jídlem a po použití záchodu
   • filtrace pitné (případně i užitkové) vody, u které lze předpokládat její kontaminaci stolicí lidí či zvířat
   • ochrana zdrojů vody před fekální kontaminací
   • hygienické způsoby odstraňování fekálií
   • vodu, podezřelou z fekální kontaminace, je nejlépe převařit, méně účinná je její dezinfekce chlorovými, nebo jodovými preparáty.
2. represivní
   • hlášení onemocnění
   • izolace není nutná, doporučuje se však vyloučení nemocných dětí z předškolních kolektivů až do jejich vyléčení
   • průběžná dezinfekce stolice a věcí stolicí potřísněných, při existenci bezpečného kanalizačního systému mohou být do něho fekálie vypouštěny bez dezinfekce
   • sledování osob v kontaktu, mikroskopické vyšetřování jejich stolice
   • při epidemickém výskytu epidemilogické vyšetřování v ohnisku nákazy za účelem vyhledání zdrojů nákazy a cesty přenosu, se zaměřením na možnost přenosu vodou či potravou; zavedení odpovídajících preventivních a represivních opatření.